Reakce k vystoupení Mgr. Ing. Draga Sukalovského, které jsme k jeho vystoupení na Zastupitelstvu Tišnova 7.12.2015 zaznamenali

13.12.2015 12:43
  • Jižní obchvat Kuřimi je tunelová trasa vedena od severního okraje Jinačovic směrem k napojení na dnešní čtyřpruh u obce Česka. Je to osobni projekt Draga Sukalovského a Kuřim za pokusy prosadit toto trasovaní (zatím neúspěšné) vydala řadu milionů korun.
  • Jižní obchvat Kuřimi nelze zrealizovat bez vedení R43 přes Bystrc. Byl by totiž napojen na R43 u severní strany obce Jinačovice. Současně toto trasovaní obchvatu Kuřimi prakticky vypadavá ze hry při realizaci tzv. severního obchvatu Kuřimi.
  • Pro variantu Hitlerovu/německou/bystrckou je severní obchvat Kuřimi napojením od R43 od mimoúrovňové křižovatky u Čebína ke stávající silnici I/43 - napojení v prostoru pod Lipůvkou. Takto byl schválen v ZUR 2011 a byl koncipován jako dvoupruhová silnice.
  • Pro námi prosazovanou variantu Optimalizovanou R43 je severní obchvat Kuřimi přímo součástí R43 a v úseku od napojení na I/43 u věznice v Kuřimi po napojení na silnici od Tišnova (v prostoru jižně od Čebína) by zřejmě tento úsek, byl čtyřpruhový.
  • V současném návrhu ZUR je oblast jižně od Drásova v tzv. "červeném fleku". Jedná se o oblast, kde JMK najednou nechce rozhodnout o trasování, tedy by nemělo být rozhodnuto ani o R43 od Drásova na jih, a tedy ani o severním či jižním obchvatu Kuřimi. Drago S. však neumdlévá :-)) a i nyní pokračuje v boji za svoji myšlenku jižního obchvatu Kuřimi.
  • Podle dostupných analýz nelze zrealizovat R43 přes Bystrc, a to už jen proto, že by se napojovala na D1 v prostoru Brno-Bosonohy/Troubsko/Ostopovice, což je však již oblast s překročenými zákonem stanovenými limity znečistění ovzduší. I rozsudek Nejvyššího správního soudu v roce 2012 jasně kraj upozornil, že v oblastech s překročenými limity nelze umístit v územním řízení novou komunikaci. Tím v podstatě padá možnost zatažení R43 směrem na Bystrc a tím i možnost jižního obchvatu Kuřimi.
  • Jednání v Tišnove se kromě D. Sokolovského účastnil i Vladimir Pančík, který je předsedou dopravní komise v Kuřimi. Není přitom z Kuřimi, ale z Adamova a není ani spolustraník D. Sokolovského, ale v Adamově neúspěšně kandidoval za HNUTI ANO. Jak se můžete přesvědčit, když se podíváte na odkazované video, D. Sukalovský spíše podával citové/emotivně formulované názory a snažil se vzbudit dojem, že na jeho vystoupení navazující prezentace V. Pančíka je prezentací odborníka na plánování dopravních koridorů. Jak si můžete poslechnout na videu v prezentaci V. Pančíka zazněla řada nesmyslů, a to včetně toho, že varianta OPTIMALIZOVANA má za věznici v Kuřimi problém, neb je zde věznice a mohlo by se zde také střílet….
  • V. Pančík v jedné chvíli naznačil, že něco dělal společné s VUT Brno. To nemohu vyloučit, nicméně podle Webu to spíš vypadá, že dříve pracoval na zakázku Policie a zabýval se navrhovánímm dopravního značení a konfigurování semaforu křižovatek. Pikantní je, že se v jedné chvíli jedna ze zastupitelek Tišnova na videu vyjádřila, že když pan Pančík je z VUT, tak…. Na toto V. Pančík nereagoval a odkaz na jeho zařazení do řad VUT nepopřel. Podle Webu VUT však zaměstnancem VUT není.   
  • Celým cílem anabáze D. Sukalovského do Tišnova bylo pouze a výlučné získání podpory pro jeho osobní projekt jižního obchvatu Kuřimi, nicméně jak je výše vysvětleno, jižní obchvat stojí a padá s R43 přes Bystrc, takže D, Sukalovský a V. Pančík bojovali za trasu R43 přes Bystrc. Jak můžete vidět v závěru videa, starosta Tišnova iniciativně sám přišel s návrhem usnesení za obě tyto komunikace. Před hlasováním byl D. Sukalovský dotázán, co na to řeknou Malhostovice a Drásov a zda je německá trasa z tohoto hlediska v pořádku. Jak si můžete na videu poslechnout, D. Sukalovský nemohl potvrdit, že zde je věc bez problému, ale blábolil, že o SPRÁVNOSTI trasy přes Malhostovice a Drásov budou rozhodovat krajští zastupitelé hlasováním. To je samozřejmě nesmysl, neboť primární je odborné hodnocení vlivu na životní prostředí (tzv. SEA), kde je trasa OPTIMALIZOVANÁ vyhodnocena jako trasa s nejmenšími negativními vlivy. (Tuto informaci oba návštěvnici ale pochopitelně zamlčeli)… Lze dodat, že je pravdou, že při minulých ZUR v roce 2011 Zastupitelstvo kraje udělalo chybné rozhodnutí, kdy na základě zmanipulovaných podkladů odsouhlasilo do ZUR trasu německou. Že to bylo nezákonné, rozhodl ve svém rozsudku Nejvyšší správní soud v roce 2012, když ZUR JMK i z tohoto důvodu zrušil.
  • Prezentace V. Pančíka byla zcela chybná v základních aspektech. Jednak vychází z premisy, kterou je možné formulovat, že KUŘIM JE STŘED SVĚTA, a tedy že veškeré hodnocení se tyká jen Kuřimi a nejbližšího okolí. Ani slovo o realizovatelnosti R43 do Brna-Bosonoh, ani slovo o problémech v obcích Drásov, Malhostovice, Všechovice, Skalička, Malá Lhota a dalších.
  • V. Pančík zcela nesprávně manipuloval s intenzitami dopravy. Vyhnul se dokonce i všem dopravním modelováním, které k trase R43 jako obchvatu Brna Boskovickou brázdou existují (a má je i JMK jako podklad k ZUR) a sám si vymyslel svoji teorii, kolik vozidel by po tomto obchvatu jelo. Podle všech dopravních modelovaní je výhledová intenzita na tomto obchvatu celé brněnské aglomerace od 13 do 20 tis vozidel denně, z toho 3.5 - 4.5 tis těžké nákladní dopravy (nad 12 tun). Pochopitelně by toto znamenalo, že prakticky všechna auta by nejela do Brna a Brno by bylo takto jako celek odlehčeno.
  • V. Pančík mnohokrát manipuloval se zcela nesprávným údajem 8 tis vozidel denně, tj. číslo, které před 15 lety používalo ŘSD (a dnes si toto číslo nedovolí použít ani to ŘSD…).
  • D. Sukalovský se pokoušel velmi vehementně ukázat na to, že nájezd na R43 v optimalizované trase by byl nevýhodný pro cestu z Tišnova do Brna. Zde je pravdou, že trasa s R43 zataženou do Bystrce a kde by se jižní obchvat Kuřimi z ní odvětvoval u severního okraje Jinačovic je trasou o něco kratší, než použití nájezdu z obchvatu Čebína a dále jízda po severním obchvatu Kuřimi. Možná se zde dá něco dále optimalizovat, ale rozdíl není nijak kritický.
  • Zajímavá je diskuze zastupitelů Tišnova v závěru videa. Je zde vidět, že osud Malhostovic / Drásova / Všechovic a Skaličky je většině z nich úplně jedno, jen někteří měli pocit, že by vypadalo trapně, pokud by obce z ORP Tišnov měly jiný názor než město Tišnov. To je docela trapné.
  • D. Sukalovský zde v závěru označil postup Drásova a Malhostovic za podivný a argumentoval, že existují starší usnesení, která nikdo nezrušil, která podporuji trasu německou. Pokud jsem to správné zachytil, tak odkazoval na Drásov a na Čebín.
  • Současně na videu D. Sukalovský tvrdí, že tento týden v Čebíně přijali usneseni za podporu německé varianty, tedy usneseni v rozporu s usnesením mikroregionu Čebínka.
  • Ještě tam od D. Sukalovského zazněl výčet obcí, které podporují německou trasu, a to jak obce v linii od Lipůvky k severu, tak obce od Kuřimi po Ostrovačice -- zde za povšimnutí stoji jeho zmínka o Moravských Knínicích jako podporovateli německé varianty.
  • Na závěr lze konstatovat, že trasa R43 do Brna-Bosonoh a trasa přes Malhostovice / Drásov / Skalička / Všechovice a Malou Lhotu je nerealizovatelná, tedy její prosazovaní. Ať již emotivními řečmi D. Sukalovského nebo chybami krajských zastupitelů nevede k ničemu jinému než k prodlévaní situace, kdy celá tranzitní doprava jede přes Kuřim, přes Lipůvku a přes Brno,. ... a  navíc, pokud se R43 nezačna stavět do roku 2020, kdy končí Operační program doprava financovaný z Bruselu, pak špatná dopravní situace bude trvat možná do roku 2030, možná déle. To odnese i Tišnov, protože bude muset jezdit přes dopravně ucpanou Kuřim.